.

This is It!

Dnešní den je, tak jako celý týden, čistě válecí. Menší povyrazení přijde až večer, kdy se s mamulí chystáme na This is it. Docela se těším, Majkla jsem nikdy neposlouchala, ale co, on byl někdo, a ráda pudu, už proto že mamulí to teď nemá lehký.

Včerejší operace (pokud se tomu tak dá říkat) byla velice... vtipná?
Teda... umrtvili mi pravou a levou stranu tlamky a první co začali, tak řezat do tý levý... Já začala řvát, protože to neskutečně moc bolelo... Tak se přesunuli (:D) na pravou stranu, kde řezali a pálili, či co to bylo, každopádně smrdělo to jak špačky od cigár :D

Za půl hoďky jsem vylezla z ordinace, klepala se jak ratlík a hned si sedla, protože svět se mi dost nechutně točil. Dostala jsem papírek jak se starat o rány a čekala, až přijede odvoz, tedy tatínek.

Cestou domů mi začala odeznívat injekce a já se málem složila. Sestřička řekla mámě, aby mi koupila hodně zmrzliny, tak hned jak jsme dorazili domů mamka běžela nakoupit nějaký ty ledový pochutiny.

Chvíli jsem jenom tak ležela, polykala krev a doufala, že usnu. Pak jsem to už nevydržela a s pomocí dvou zrcadýlek jsem se šla kouknout, jak to vypadá. Nádhera. Dvě obrovský zakrvavený díry se štychama. Nemohla jsem zabránit smíchu, vypadalo to tak vtipně, ještě jsem ani mluviti nemohla.

Po nějaké té době jsem přece jenom usnula, i když jsem měla děsivé sny a neustále se budila  s tím, že mám poslintanou bradu :D

Dnešek už je dobrej, konečně jsem schopná jít si sednout sem a večer jít ven :) I když s mou mluvou na tom stále nejsem kdovíjak valně :D

Tak, asi končim. Velice obšírně jsem popsala vlastně nic zajímavého, ale teda když v mý rodině všici odmítaj koukat na ty dvě krásný díry, musím to aspoň popsat tady :D.

Mějte se,
MissH.

BTW.: Ještě chci poděkovat tý mojí holčině, která se mi jako jediná ozvala a vyptávala se jak mi je :) Konečně si začínám urovnávat, komu stojím za pár esemesek ;) Mám tě ráda Zuzz :-*