23. 10. 2009

Již zíítra...

... to všechno vypukne. Neskutečně moc se těším. Bojím se, že dnešní noc nebudu moc spát, jak moc se těším. Plus mi bude volat Terka, tak to uchcávám z nedočkavosti.

Celkově týden utekl neskutečně rychle a já nadšeně vyhlížím sobotu, příští středu a se zoufalstvím čtvrtek, kdy chvátám na operaci tlamky. Docela se bojim co mi tam hodlaj udělat, nechci dopadnout jak malej Wonka :D

Momentálně mi ničí ušní bubínky Candance s Walls Of Jericho a když mě tak napadá, co kdyby si spolu s dalšíma úžasnýma skupinama udělali menší výlet do Zlína? Zasraný hamburgáři!

Projíždím si obrovskou knihu o člověku, a když říkám obrovskou, myslím to doslovně. Nevím, jestli jste někdy viděly tyhle knížky na pultech, jsou fakt monstrózní. Mají snad 20kilo a fakt těžko se nosej :D Ale moc ráda v nich listuju :D:D:D

Jedna obrovitánská kapitola - psychika, myslím, že něco pro mě. Asi se konečně začtu. :D

Proč pláčeme?
Pláč je výhradně lidskou reakcí. Ostatní živočichové též roní slzy, ale jejich jedinou funkcí je proplachovat oči. Pláč je projevem emočního stavu, možná aby vzbudil soucit. Některé důkazy nasvědčují tomu, že slzy při pláči mají jiné složení než ty, které zvlhčují spojivku. Snad tedy pláč těo zbavuje stresových hormonů - odtud úleva, když "jsme si dobře poplakali". Někomu může připadat zvláštní, že pláčeme též z radosti, ale možná se v moku příslušné okruhy překrývají. Ať již pláčeme radostí či žalem, slzy musí být prazákladní emoční reakcí, protože je lze jen ztěží předstírat.

  Jinak... ráda bych takhle vzkázala jednomu člověku, i když vím,že tuhle stránku nezná a nikdy se na ni snad nedostane, že mě neskutečně sere, jak mi leze do prdele, i když dobře ví, že nestojím o jeho pomoc. Já nepotřebuju, aby mi někdo neustále něco podával jako bych byla malomocná. Možná, že to někomu přijde galantní nebo já nevím co, ale já nepotřebuju, aby mě neustále někdo obskakoval. A pokud mi chce něco říct, tak ať to řekne a nepíše mi zaheslované správy. Tohle mě prostě sere. Nesnáším takové týpky. Chceš? Tak si o to řekni. Kecy jako "dobře se s tebou kecá". Nejsem idiot. Takže mi dej pokoj, nemáš šanci.

Uuf, muselo to jít ven. Já nevím jestli to ten, kdo to přečte pochopí. Snad mé milé spolužačky ano. Možná i budou vědět o koho jde, ale nějak je mi to jedno, prostě mě to sere. Nejsem žádná porcelánová panenka. Co na tom že jsem "opožděná". Mě už je to úplně jedno. Já si počkám. A dočkám se. A bude to stát za to. Vím to.

Mějte se
MissH

Btw v neděli, no možná že se to tu objeví až o prázdninách, nevím, každopádně čekejte výpisek toho inkriminovaného dne a (snad) nával fotek. Pokud Míša bude chtít fotit :D

0 komentářů:

  © Blogger templates The Professional Template by Ourblogtemplates.com 2008

Back to TOP