Lucienne

 

Jeden song... milujuuu ♥_♥

Mrtví andělé jsou našimi přáteli

Nech démony znova se smát

A možná bude naše ctnost vznešenější

Suď a rozhoduj kdo je na vinně

Na konci to je vždy stejné

Rezavé trosky se zlatým zevnějškem

Jako chvění pocházejíc z šedavých hroud

Vstoupila jsi nám do cesty

Odvracím se od té zvrhlosti na další den

Lucienne

Hoř pro mě

V ohni milionech stupňů

Sraž co stojí před námi

Genocida a exodus

Folklór pro krvácejícího křesťana

Ráj parazitů

Díry od molů v bělastých křídlech

Prázdný žal nevídaných zázraků

Byli jsme zrozeni před božskou rovnodenností

A povstaneme za zvuku bičů

Po roky jsme povstávali za zvuku bičů

(Cherubíni padají

Démoni volají)

Read more...

This is It!

Dnešní den je, tak jako celý týden, čistě válecí. Menší povyrazení přijde až večer, kdy se s mamulí chystáme na This is it. Docela se těším, Majkla jsem nikdy neposlouchala, ale co, on byl někdo, a ráda pudu, už proto že mamulí to teď nemá lehký.

Včerejší operace (pokud se tomu tak dá říkat) byla velice... vtipná?
Teda... umrtvili mi pravou a levou stranu tlamky a první co začali, tak řezat do tý levý... Já začala řvát, protože to neskutečně moc bolelo... Tak se přesunuli (:D) na pravou stranu, kde řezali a pálili, či co to bylo, každopádně smrdělo to jak špačky od cigár :D

Za půl hoďky jsem vylezla z ordinace, klepala se jak ratlík a hned si sedla, protože svět se mi dost nechutně točil. Dostala jsem papírek jak se starat o rány a čekala, až přijede odvoz, tedy tatínek.

Cestou domů mi začala odeznívat injekce a já se málem složila. Sestřička řekla mámě, aby mi koupila hodně zmrzliny, tak hned jak jsme dorazili domů mamka běžela nakoupit nějaký ty ledový pochutiny.

Chvíli jsem jenom tak ležela, polykala krev a doufala, že usnu. Pak jsem to už nevydržela a s pomocí dvou zrcadýlek jsem se šla kouknout, jak to vypadá. Nádhera. Dvě obrovský zakrvavený díry se štychama. Nemohla jsem zabránit smíchu, vypadalo to tak vtipně, ještě jsem ani mluviti nemohla.

Po nějaké té době jsem přece jenom usnula, i když jsem měla děsivé sny a neustále se budila  s tím, že mám poslintanou bradu :D

Dnešek už je dobrej, konečně jsem schopná jít si sednout sem a večer jít ven :) I když s mou mluvou na tom stále nejsem kdovíjak valně :D

Tak, asi končim. Velice obšírně jsem popsala vlastně nic zajímavého, ale teda když v mý rodině všici odmítaj koukat na ty dvě krásný díry, musím to aspoň popsat tady :D.

Mějte se,
MissH.

BTW.: Ještě chci poděkovat tý mojí holčině, která se mi jako jediná ozvala a vyptávala se jak mi je :) Konečně si začínám urovnávat, komu stojím za pár esemesek ;) Mám tě ráda Zuzz :-*

Read more...

Gabrielle... ♥

Nádhera, dokonalost... Napište mi taky někdo něco takovýho! :D  ♥♥♥

Připlazil se odporný had beznaděje
Když jsi zhasla světla v zahradách
Jsou tam připravena další klubka
Všechny tužby jsi ze mě vyřezala nadvakrát
A ty jizvy vryla do mých útrob
Šílená láska hoří nad námi
Útok rozžhavených hvězd

Uchop kapající hadí zub
Co do výšky ční
Mohl bych zpívat o křídlech bez pout
Ale dávno předtím už jsem si srdce zamknul

Kvůli Gabrielle
Přesně a dokonale spojí, co k sobě nepasuje
Její krása krmila básníky hledajíc
Její smích jako stříbrný opasek
Rozpustil z mé cesty mráz třeskutý

Odporný had beznaděje se připlazil
Když jsi na ulici nabízela tajemství
A jiné lži řečmi obalené
Kterými jsem si cestu ke dnu osladil

Hluboké laguny očí
A nohy, co o odpuštění prosí
Za očarující krásu, co na sobě nosí

Šetři si falešné city
Odnesla sis víc modřin jako já
Neživila ses zlými úmysly
Byly to jenom snů plné vzdušné zámky
Větrem vyfoukané žaluplné sály

Kvůli Gabriele
Srší zlatem její onyxové vlasů prameny
Její růžové rty chutnají krví zaschlou
Křivky jejího jména se šeptem linou
Navždy mým jazykem
Vzpomínky na tebe se mi nikdy nerozplynou

Jednou ukřižován
Zemřít bych však chtěl
Aspoň tisíckrát
Abych dech vroucné milenky pocítit směl
Na mém krku zas
Bořit její vzdychy do souzvuku těl
Do proudů slz, co tak dobře čistí
Zbavit se nekonečného hledání
Jí v náručí jiných

V sobě jsem ji pochoval
Tam je celá jen moje
Uchovaná pro ty, s kterými jsem stoloval
Na ní, na její dokonalé mrtvole

Připlazil se odporný had beznaděje
Tam, kde mi mou bídu vykládalo
Další trápení
Kvůli dávno ztracené Gabriele
Její noční úšklebky veškeré
Setrvávající na tvářích jiných
Ze kterých je pomalu sesbírám...

Read more...

Měla, hledala...

Měla

duši

Hledala
sebe

Nenašla nic

jen modré nebe

Neztratila nic

jen kousek sebe

Stáhle hledala

tebe

Nikdy nenašla

sebe

Read more...

24.10.2009

Jeden z nejkrásnějších...

Konečně jsem se řádně vyspinkala a jdu se vrhnout na popis včerejšího krásného nádherného dne.

Někdy před obědem se u nás objevila Miška, které jsem ukázala Zlín z našeho mrakodrapu, prošly jsme se trochu po městě, zašly k nám, já se převlékla, pak ještě zacházka k babulí, kde jsme si vzaly jídlo (které stejně nakonec nikdo nejed'), já se zasejc skočila převlíct a šly jsme k MoR Café :D

Jelikož bylo fakt málo hodin, ještě jsme šly zas do města, konkrétně do KFC, kde jsme asi hoďku seděly. Kolem půl čtvrté jsme se vybraly zasejc k Čubkovu a už seděly před MoRem.

Asi kolem páté jsme už nevydržely sedět venku (i když to, že jsme viděly vycházet Simone s jejím přítelem z busu nás slušně zahřálo :D) a vlezly dovnitř, kama se neustále procházeli členové kapely, ať už Epicy nebo Sons Of Seasons. Simone kolem nás aspoň 3x prošla a vždycky byla fakt na dosah ruky a my vždycky jenom vyvalily oči a hleděly :D Stejné to bylo s ostatníma klukama, jako bychom viděly duchy :D

Koncert začal a na scénu naběhli Sons Of Seasons. Přes první odpor (protože zdržovali Epicu :D) jsem si uvědomila, že i přes to, že to není žádná tvrďárna, vcelku se mi to líbí. Začaly jsme se docela hejbat, když skončili (bylo to fakt krátký, cca 30 minut) a přišli Amberian Dawn. Nic zajímavého, dělaly jsme tam s Mišulí prdel, tancovaly makarenu a nevím co ještě :D

Konečně jsme se dočkaly. Resign to Surrender, kluci přiběhli a my, s nádherným výhledem jsme viděly úplně všechno, co se na scéně dělo. Lidi se vůbec netlačili, absolutní pohodka. Zpívaly jsme, tančily, mrkaly na kluky (bože, jak mi bylo nádherně, když se na mě Yves úsmál! :D *slint*), pokoušely se chytit cokoliv, co kluci hodili (já flašku od Marka, Miška ručník od Marka :)  ), když se k nám Simone naklonila, chytily ji za ruku... Prostě nádhera, absolutně nejkrásnější zážitek.

Ani jsme se nenadály a byl konec. Sotva jsme se dovlekly k baru, koupily si další pití a šly čekat, až se všici dovalej na podpisy. Lidi se rychle vytratili a zbylo fakt jenom pár fandů. Po dlouhém váhání jsem si koupila cd a nechala si ho podepsat, už teď leží na slavnostní poličce, kterou jsem pěkně odklidila jen kvůli rozrůstajícím se věcem odnesenym z koncertů :D

Ještě nepřišli a tak jsme si (protože stoličky fakt byly plné) sedly na zem. Po chvíli přišel kytarista ze Sons Of Seasons a dal nám letáčky jako reklamu na jejich cd. Pak že si ho máme koupit a my jenom že "no money" :D Tak chvilku koukal a za chvíli už celá skupina řvala "cédéééčkáá, plakááátyyy" (samozřejmě anglicky :D).

Po chvíli kluci fakt dorazili a my se nahrnuly pro fotky a podpisy :) Řekli nám, že Simone přijde až se osprchuje, tak spousta lidí čekalo jen na ni. Nakonec teda nepřišla, sice mi to bylo v tu chvíli docela líto, ale nakonec mám fotky se všema ostatníma, tak co :)

No, prostě... nevím, možná že jsem na něco zapomněla, každopádně to bylo nádherný, nezapomenutelný a já doufám, že takových úžasných koncertů (kde si zasejc něco chytim :D) bude ještě plno :)

Tak a tady jsou fotky, kterýma tenhlecten článek uzavírám :) Mišulí, kdybys zaznamenala, že jsem na něco důležitýho zapomněla, napiš :D

 

Tak se s vámi loučím, teda spíš s Mišulí, co si to určitě jako jediná dočetla, nebo jako jediná vůbec četla :D

MissH

Read more...

Již zíítra...

... to všechno vypukne. Neskutečně moc se těším. Bojím se, že dnešní noc nebudu moc spát, jak moc se těším. Plus mi bude volat Terka, tak to uchcávám z nedočkavosti.

Celkově týden utekl neskutečně rychle a já nadšeně vyhlížím sobotu, příští středu a se zoufalstvím čtvrtek, kdy chvátám na operaci tlamky. Docela se bojim co mi tam hodlaj udělat, nechci dopadnout jak malej Wonka :D

Momentálně mi ničí ušní bubínky Candance s Walls Of Jericho a když mě tak napadá, co kdyby si spolu s dalšíma úžasnýma skupinama udělali menší výlet do Zlína? Zasraný hamburgáři!

Projíždím si obrovskou knihu o člověku, a když říkám obrovskou, myslím to doslovně. Nevím, jestli jste někdy viděly tyhle knížky na pultech, jsou fakt monstrózní. Mají snad 20kilo a fakt těžko se nosej :D Ale moc ráda v nich listuju :D:D:D

Jedna obrovitánská kapitola - psychika, myslím, že něco pro mě. Asi se konečně začtu. :D

Proč pláčeme?
Pláč je výhradně lidskou reakcí. Ostatní živočichové též roní slzy, ale jejich jedinou funkcí je proplachovat oči. Pláč je projevem emočního stavu, možná aby vzbudil soucit. Některé důkazy nasvědčují tomu, že slzy při pláči mají jiné složení než ty, které zvlhčují spojivku. Snad tedy pláč těo zbavuje stresových hormonů - odtud úleva, když "jsme si dobře poplakali". Někomu může připadat zvláštní, že pláčeme též z radosti, ale možná se v moku příslušné okruhy překrývají. Ať již pláčeme radostí či žalem, slzy musí být prazákladní emoční reakcí, protože je lze jen ztěží předstírat.

  Jinak... ráda bych takhle vzkázala jednomu člověku, i když vím,že tuhle stránku nezná a nikdy se na ni snad nedostane, že mě neskutečně sere, jak mi leze do prdele, i když dobře ví, že nestojím o jeho pomoc. Já nepotřebuju, aby mi někdo neustále něco podával jako bych byla malomocná. Možná, že to někomu přijde galantní nebo já nevím co, ale já nepotřebuju, aby mě neustále někdo obskakoval. A pokud mi chce něco říct, tak ať to řekne a nepíše mi zaheslované správy. Tohle mě prostě sere. Nesnáším takové týpky. Chceš? Tak si o to řekni. Kecy jako "dobře se s tebou kecá". Nejsem idiot. Takže mi dej pokoj, nemáš šanci.

Uuf, muselo to jít ven. Já nevím jestli to ten, kdo to přečte pochopí. Snad mé milé spolužačky ano. Možná i budou vědět o koho jde, ale nějak je mi to jedno, prostě mě to sere. Nejsem žádná porcelánová panenka. Co na tom že jsem "opožděná". Mě už je to úplně jedno. Já si počkám. A dočkám se. A bude to stát za to. Vím to.

Mějte se
MissH

Btw v neděli, no možná že se to tu objeví až o prázdninách, nevím, každopádně čekejte výpisek toho inkriminovaného dne a (snad) nával fotek. Pokud Míša bude chtít fotit :D

Read more...

Serendipity

Mrtvá hrdostiDovol mi ukrýt se

Ještě jednou překračuji hraniciOpakuji si, že vše je v pořádkuJeště jednou jsem ztroskotala daleko od břehuTentokrát je válka, krev a to krveprolití jen mé

Blíží se konec myšlení, vše je jen předstíráníPak jasnost, mě tak blízkáI když vím, zabila mě, abychSe znovu vrátilaPoddajnost je klíčem
Straž svou sílu a zbytek utopSejde z očí, sejde z mysli

Pouta na mých křídlech jsou stále pevné, však uvolněnějšíVěk zázraků mě zavedl na místo, kam se nikdy znovu nedostanu

Mrtvá hrdostiBuď shovívaná k mé mysli

Nelituj celé své minulosti, nezměníš seSlzy uschnuly, však nejsou tím poslednímCo se nezměníPrvní kámen byl hozen
Ukaž střízlivostNeuneseš všechnu mou lhostejnostNeuneseš takovou tragédiiNezlomíš mé omylyNech šťastnou náhodu

Ok, tak věci vždy nejdou podle tebeSnad uvidíme věci, jaké jsou dnesTak věci vždy nejdou podle tebeUvidíme věci, jaké jsou dnes

Mrtvá hrdostZapřela pravdu

Read more...

Neděle? Achich ouvej...

Zjištění, že je zase neděle a ještě ke všemu neděle večer, mi na náladě moc nepřidalo. Děsím se toho, jak vydržím ještě 5 dní školy. Asi nevydržím! Jsem natěšená jak malé dítě, furt přemítám jaké to bude, a jestli budem mít se Simonkou fotku, blabla pořád dokola. DYU mi taky furt hraje v uších a já se nemůžu nabažit.

Včera byla se Zoo menší akce, kámoš nás pozval na první vystoupení se svojí kapelou do Vizovic... Bylo to fajn, i když jsem čekala něco jiného, nějakej klub, ale stejně, jsem ráda že jsem mohla večer strávit s někým jiným než našima.

Zážitek byl, a to když už byl skoro konec a já si všimla, že o kousek dál stojej banga a kontrolujou děckám občanky. Okamžitě jsme se Zoo vystřelily a padaly pryč, ještě hodnou půlhodinu jsme se schovávaly kousek od klubu, nadýchat tak něco, myslím, že už bych se nikam letos (co letos!) nedostala. Takže jsme měly, jak říká bábi "z prdele kliku".

Do tří jsme vytuhly, Zoo před obědem odjela a od tý doby sedím a dělám všecko možný jenom abych se zabaila.

Nějak jsem se taky dopracovala k tomu, že jsem konečně našla nějakej pěknej layout, který mi sem trochu seděl. Mám upravený hlavně menu, trochu víc jsem se rozepsala, přidala přehrávač  už to sviští :)

No, zatím nemám víc co psát, hodlám napsat zítra, nebo snad pozítří, uvidím podle okolností.

Zatím
MissH

Read more...

A DÁL? DÁL NIC.

Něco se zas ozvalo. Nějaké srance vyšly ven, konkrétně tři srance toho největšího kalibru. Pobavte se.

Prázdnota

zaplňuje mysl

Nicota

zžírá svět

Závist

ošklivý má úmysl

Nenávist

chce život svůj zpět

***

Tichý výkřik (do prázdna)

Bolest bičuje (za chladného rána)

Slzy vyschly (láska zemřela)

Je pryč (ve vzduhu zmizela)

***

Namaluj mi srdce, srdce rudé jako krev

Sevři ve své ruce, a daruj mi ho zpět

Jen nehoď ho na zem, svírej ho jako jiného nic

Podej mi ho jen, já nechci nic víc

***

Nemyslím si, že bych byla schopná ještě někdy ze sebe vyloudit takové srákoty. I když, člověk nikdy, neví, že. Teď odcházím, v televizi mi jedou Mafiáni →CLICK NA VIDEO, tak si hodlám trošku zvednout náladu, když to počasí mi ji akorát zhoršuje :)

Mějte se

MissH

Read more...

From The Deep

Tvé sny

Tvé motlitby

Nevěřím

Nemůže tu být jen bolest

Tvé dny, tvé cesty

Ve všech těch slzách

Ve všem tom křiku

Ze vnitř mé volání

Je jen jeden důvod tvého života

Ještě jeden důvod tvého života

Tady jsem

Prosím, neplač

Dokud neřekneme 'sbohem'

Tady jsem

A tady je má motlitba

Jsem stále tu ve tvých dnech

Ze vnitř mé volání

Je jen jeden důvod tvého života

Ještě jeden důvod tvého života

To je život

Příliš krátký, abys zemřel

Příliš těžký, abys zůstal

Znovu se potkáme

Tyto slova jsou pro tebe na rozloučenou

Perfektní den pro déšť

Slyš mou píseň pro sbohem

Do konce tohoto života

Když světlo odejde

Slyš mou píseň a slyš můj pláč

Není konec tvého života.

Tady jsem, prosím neplač

Dokud si neřekneme 'sbohem'

Tady jsem a tady je má motlitba

Jsem stále tu ve tvých dnech

Ani nevíte, kolik nocí mě tahle písnička sprovázela. Miluju ji, má v sobě něco, co mě naprosto dostává.Určitě jeden z mých nejoblíbenějších ploužáků. Užijte si ji... ;)

MissH

Read more...

Nesnaž se, znáš se...

... řekni mi, co je jiný?

Nevím proč se mi tenhle song neustále objevuje v hlavě. Příspěvky se to tu taky nehemží a ani mi to nějak nevadí. Čas by byl, chuť už ne. Napsala jsem tři řádky, a tyhle tři řádky už píšu půl hodiny. Poslední dobou jsem jako zpomalenej film. Nic zajímavého se ani neděje. Nebo snad jo? Pokud jo, asi to nijak neregistruju.

S naší hříšnou trojkou se už pomalu chystáme na lyžák (jo, zbláznily jsme se, lyžák je v únoru), a já se kupodivu poprvé na lyžák těším. Vlastně... podruhé. Ale loni jsem od lyžáku čekala přecejž jenom něco jiného, což teď nečekám ani v nejmenším. (OMG!)

Dnešní odpolední kecy mě poněkud rozhodily, co se mi moc často nestává. Nelíbí se mi, že jsem taková... žába. Nechci být!

Ještě k tomu jsem začala sledovat superstar, nechápu. Nikdy mě tyhle kraviny nebraly. A asi by ani nebraly, včera jsem akorát řvala na televizi, že lidi jsou kreténi, když si tam vydržujou negry a japance (ano, jsem rasista - ať si jdou do svojí superstar!) a vyhazujou lidi, kteří uměj zpívat (René x'( )! Co ale pomůžou moje kecy, do soutěže mi ho to nevrátí a nány budou stejně furt hlasovat pro svojeho negříka, co ani mluvit pořádně neumí. KMÁSKU, JEDEŠ!!! (Chodur :D)

Mám lístky na Epicu a mám taky její nové cd, naprosto... magické. Pustím si intro, vcucne mě to a nejsem schopná přestat, dokud mi nedohraje poslední song. Je trošku odlišné, i když o moc ne, a pořád je to stará známá Epica. Neskutečně moc se na ně těším, ale snad i víc se těším na Míšu... Dlouho jsem ji neviděla... A tak.

Jak jsem už určitě říkala, ať už na tomhle či jiném mém tragikomediálním blogu, hrozně bych potřebovala mít tu někoho, jako je ona. Takovou povahu, která se bohužel nenachází nikde v mém okolí, což mě moc mrzí. Ale co nadělám? Snad na střední někoho takového najdu... Snad, možná, asi, kecy, kecy...

V sobotu by jsme se Zuzkou měly jít do Vizovic na koncert malého Košíka, doufám, že to vyjde, i když dneska říkal něco o tom, že má nějakej problém a (dosti nasraně) říkal, že neví, jestli tam půjde. Já osobně doufám, že mu to rodiče nezakážou, nemyslím si, že bychom tam pak se Zuz šly, spíš (určitě) ne. A pivo do 21h zadarmo, sakra, to si nemůžem nechat ujít, ne?

Další půlhodina pryč a mě fakt nenapadá, jak pokračovat. Myslím ale, že bych měla víc přidávat. Těžko ale, když není co, že. Asi bych se měla naučit psát o ničem.

Bye
MissH

Read more...

Výmazy? Ano, prosím...

Věřte nevěřte, mám se skvěle. Momentálně. I když dnešní úžasný den nezačínal nijak valně, nakonec se nám to docela obrátilo.

Ranní sušení stálo za prd, jelikož missis Zééét se rozhodla, že nás uštve k smrti. Běhali jsme po stadionu jako p*če a nadávali, jaká je to jen píčovina (ne, tohle necenzuruju, jelikož babičká, mimochodem velice inteligentní babička, mé milé přítelkyně Kristýnky tvrdí, že píčovina není sprosté slovo!) a doufali, že se tam někde nesložíme...

U konce hodiny se dětičky rozhodly jít hráti rugby, čehož jsem se raději nezúčastňovala a kecala s misis Zéét, probíraly jsme naše očkáá a smály se Kikynčiným výkonům v rugby.

Po sprše a příchodu do školy jsme se přichystali na hrůzu děs - 3 hodin s pí. Slováčkovou. Osobně ji mám ráda, je přece jenom, tři hodiny, to je moooc... První, to jsme dostali vstupní písemky, známky opravdu neočekávané. Druhá, to jsme probíraly sloh no a třetí měl být dějepis, jenom už na začátku se řešil nový úča Drtič (no, jmenuje se Drtil, ale Drtič zní víc chlapácky, nemyslíte? Pravda ale je, že on moc chlapácky nevypadá, což jen pravda), a my se smáli jeho vzhledu a chování (vím, je to od nás taaak ošklivé! Ale to prostě nejde...), když přišel syn Slováčkové (to my nevěděli) a začali jsme valit, že to je přítel Drtiče, manžel manžela a další hovna. Takže z poloviny hodiny nakonec byl akorát výřez nad manželou manžela.

Mimochodem, zapomněla jsem se zmínit, že naše pornostar dělá plavčíka. Dnes jsme ho zdravili, docela zážitek to byl. Kdo neví, nepochopí.

Pak nás čekal prďák, kde jsme řešili zlato a diamanty, zajímavá to hodina, Kikyna jako obvykle terorizovala svou spolusedící, ale naštěstí tu napravo od ní a ne mě. Cestou dolů jsme se ptaly s holkama zástupkyně, koho že budeme mít na supl na rodinku a občanku, když nám pí třídní nechodí do školy? Že Šišku, povídá. Všici řev, že toho néé, toho néé. (Kdo neví, Šiška je postrach, občas mám z něj taky hrůzu {hh})

Oběd, s Martinkou otravování velkého pavouka na zdi školy a rodinka. Takové výsměchy už jsme v hodině dlouho nezažili. Šišoun s náma probíral osobnost, ale dostal se až na gyndu a my (hlavně holky teda) plakali smíchy. Když řek, že holka na stoličce ve tvaru V rozevře nohy a doktor se musí "prodrat těma řasama, nebo taky lesíkem", všichni padli na lavici a plakali smíchy. Když pak dodal "pak do ní strčí nástroj, ale né ten nástroj, který používá občas Franta, ale ten svůj, no a to pak tam nesmí začít vzdychat, že", myslela jsem, že umřu. Doslova a do písmene, řvala jsem smíchy a ještě dlouho budu při vzpomínce na tuhle hodinu. Myslím, že ho asi chci mít na rodinku, Ernie s náma bude až do konce roku probírat rodinu, nuda.

Vypadá to, že jsem se zasejc rozepsala. Nakonec sem dám ještě video, které mě dostává. Neustále.

Toť vše, myslím, že víc toho nezvládnu, už tohle je moc, a pokud mi blogger zase hodí chybu, pudu si já hodit mašli.

Ha Det!
MissH

Read more...