Lucienne

 

Jeden song... milujuuu ♥_♥

Mrtví andělé jsou našimi přáteli

Nech démony znova se smát

A možná bude naše ctnost vznešenější

Suď a rozhoduj kdo je na vinně

Na konci to je vždy stejné

Rezavé trosky se zlatým zevnějškem

Jako chvění pocházejíc z šedavých hroud

Vstoupila jsi nám do cesty

Odvracím se od té zvrhlosti na další den

Lucienne

Hoř pro mě

V ohni milionech stupňů

Sraž co stojí před námi

Genocida a exodus

Folklór pro krvácejícího křesťana

Ráj parazitů

Díry od molů v bělastých křídlech

Prázdný žal nevídaných zázraků

Byli jsme zrozeni před božskou rovnodenností

A povstaneme za zvuku bičů

Po roky jsme povstávali za zvuku bičů

(Cherubíni padají

Démoni volají)

Read more...

This is It!

Dnešní den je, tak jako celý týden, čistě válecí. Menší povyrazení přijde až večer, kdy se s mamulí chystáme na This is it. Docela se těším, Majkla jsem nikdy neposlouchala, ale co, on byl někdo, a ráda pudu, už proto že mamulí to teď nemá lehký.

Včerejší operace (pokud se tomu tak dá říkat) byla velice... vtipná?
Teda... umrtvili mi pravou a levou stranu tlamky a první co začali, tak řezat do tý levý... Já začala řvát, protože to neskutečně moc bolelo... Tak se přesunuli (:D) na pravou stranu, kde řezali a pálili, či co to bylo, každopádně smrdělo to jak špačky od cigár :D

Za půl hoďky jsem vylezla z ordinace, klepala se jak ratlík a hned si sedla, protože svět se mi dost nechutně točil. Dostala jsem papírek jak se starat o rány a čekala, až přijede odvoz, tedy tatínek.

Cestou domů mi začala odeznívat injekce a já se málem složila. Sestřička řekla mámě, aby mi koupila hodně zmrzliny, tak hned jak jsme dorazili domů mamka běžela nakoupit nějaký ty ledový pochutiny.

Chvíli jsem jenom tak ležela, polykala krev a doufala, že usnu. Pak jsem to už nevydržela a s pomocí dvou zrcadýlek jsem se šla kouknout, jak to vypadá. Nádhera. Dvě obrovský zakrvavený díry se štychama. Nemohla jsem zabránit smíchu, vypadalo to tak vtipně, ještě jsem ani mluviti nemohla.

Po nějaké té době jsem přece jenom usnula, i když jsem měla děsivé sny a neustále se budila  s tím, že mám poslintanou bradu :D

Dnešek už je dobrej, konečně jsem schopná jít si sednout sem a večer jít ven :) I když s mou mluvou na tom stále nejsem kdovíjak valně :D

Tak, asi končim. Velice obšírně jsem popsala vlastně nic zajímavého, ale teda když v mý rodině všici odmítaj koukat na ty dvě krásný díry, musím to aspoň popsat tady :D.

Mějte se,
MissH.

BTW.: Ještě chci poděkovat tý mojí holčině, která se mi jako jediná ozvala a vyptávala se jak mi je :) Konečně si začínám urovnávat, komu stojím za pár esemesek ;) Mám tě ráda Zuzz :-*

Read more...

Gabrielle... ♥

Nádhera, dokonalost... Napište mi taky někdo něco takovýho! :D  ♥♥♥

Připlazil se odporný had beznaděje
Když jsi zhasla světla v zahradách
Jsou tam připravena další klubka
Všechny tužby jsi ze mě vyřezala nadvakrát
A ty jizvy vryla do mých útrob
Šílená láska hoří nad námi
Útok rozžhavených hvězd

Uchop kapající hadí zub
Co do výšky ční
Mohl bych zpívat o křídlech bez pout
Ale dávno předtím už jsem si srdce zamknul

Kvůli Gabrielle
Přesně a dokonale spojí, co k sobě nepasuje
Její krása krmila básníky hledajíc
Její smích jako stříbrný opasek
Rozpustil z mé cesty mráz třeskutý

Odporný had beznaděje se připlazil
Když jsi na ulici nabízela tajemství
A jiné lži řečmi obalené
Kterými jsem si cestu ke dnu osladil

Hluboké laguny očí
A nohy, co o odpuštění prosí
Za očarující krásu, co na sobě nosí

Šetři si falešné city
Odnesla sis víc modřin jako já
Neživila ses zlými úmysly
Byly to jenom snů plné vzdušné zámky
Větrem vyfoukané žaluplné sály

Kvůli Gabriele
Srší zlatem její onyxové vlasů prameny
Její růžové rty chutnají krví zaschlou
Křivky jejího jména se šeptem linou
Navždy mým jazykem
Vzpomínky na tebe se mi nikdy nerozplynou

Jednou ukřižován
Zemřít bych však chtěl
Aspoň tisíckrát
Abych dech vroucné milenky pocítit směl
Na mém krku zas
Bořit její vzdychy do souzvuku těl
Do proudů slz, co tak dobře čistí
Zbavit se nekonečného hledání
Jí v náručí jiných

V sobě jsem ji pochoval
Tam je celá jen moje
Uchovaná pro ty, s kterými jsem stoloval
Na ní, na její dokonalé mrtvole

Připlazil se odporný had beznaděje
Tam, kde mi mou bídu vykládalo
Další trápení
Kvůli dávno ztracené Gabriele
Její noční úšklebky veškeré
Setrvávající na tvářích jiných
Ze kterých je pomalu sesbírám...

Read more...

Měla, hledala...

Měla

duši

Hledala
sebe

Nenašla nic

jen modré nebe

Neztratila nic

jen kousek sebe

Stáhle hledala

tebe

Nikdy nenašla

sebe

Read more...

24.10.2009

Jeden z nejkrásnějších...

Konečně jsem se řádně vyspinkala a jdu se vrhnout na popis včerejšího krásného nádherného dne.

Někdy před obědem se u nás objevila Miška, které jsem ukázala Zlín z našeho mrakodrapu, prošly jsme se trochu po městě, zašly k nám, já se převlékla, pak ještě zacházka k babulí, kde jsme si vzaly jídlo (které stejně nakonec nikdo nejed'), já se zasejc skočila převlíct a šly jsme k MoR Café :D

Jelikož bylo fakt málo hodin, ještě jsme šly zas do města, konkrétně do KFC, kde jsme asi hoďku seděly. Kolem půl čtvrté jsme se vybraly zasejc k Čubkovu a už seděly před MoRem.

Asi kolem páté jsme už nevydržely sedět venku (i když to, že jsme viděly vycházet Simone s jejím přítelem z busu nás slušně zahřálo :D) a vlezly dovnitř, kama se neustále procházeli členové kapely, ať už Epicy nebo Sons Of Seasons. Simone kolem nás aspoň 3x prošla a vždycky byla fakt na dosah ruky a my vždycky jenom vyvalily oči a hleděly :D Stejné to bylo s ostatníma klukama, jako bychom viděly duchy :D

Koncert začal a na scénu naběhli Sons Of Seasons. Přes první odpor (protože zdržovali Epicu :D) jsem si uvědomila, že i přes to, že to není žádná tvrďárna, vcelku se mi to líbí. Začaly jsme se docela hejbat, když skončili (bylo to fakt krátký, cca 30 minut) a přišli Amberian Dawn. Nic zajímavého, dělaly jsme tam s Mišulí prdel, tancovaly makarenu a nevím co ještě :D

Konečně jsme se dočkaly. Resign to Surrender, kluci přiběhli a my, s nádherným výhledem jsme viděly úplně všechno, co se na scéně dělo. Lidi se vůbec netlačili, absolutní pohodka. Zpívaly jsme, tančily, mrkaly na kluky (bože, jak mi bylo nádherně, když se na mě Yves úsmál! :D *slint*), pokoušely se chytit cokoliv, co kluci hodili (já flašku od Marka, Miška ručník od Marka :)  ), když se k nám Simone naklonila, chytily ji za ruku... Prostě nádhera, absolutně nejkrásnější zážitek.

Ani jsme se nenadály a byl konec. Sotva jsme se dovlekly k baru, koupily si další pití a šly čekat, až se všici dovalej na podpisy. Lidi se rychle vytratili a zbylo fakt jenom pár fandů. Po dlouhém váhání jsem si koupila cd a nechala si ho podepsat, už teď leží na slavnostní poličce, kterou jsem pěkně odklidila jen kvůli rozrůstajícím se věcem odnesenym z koncertů :D

Ještě nepřišli a tak jsme si (protože stoličky fakt byly plné) sedly na zem. Po chvíli přišel kytarista ze Sons Of Seasons a dal nám letáčky jako reklamu na jejich cd. Pak že si ho máme koupit a my jenom že "no money" :D Tak chvilku koukal a za chvíli už celá skupina řvala "cédéééčkáá, plakááátyyy" (samozřejmě anglicky :D).

Po chvíli kluci fakt dorazili a my se nahrnuly pro fotky a podpisy :) Řekli nám, že Simone přijde až se osprchuje, tak spousta lidí čekalo jen na ni. Nakonec teda nepřišla, sice mi to bylo v tu chvíli docela líto, ale nakonec mám fotky se všema ostatníma, tak co :)

No, prostě... nevím, možná že jsem na něco zapomněla, každopádně to bylo nádherný, nezapomenutelný a já doufám, že takových úžasných koncertů (kde si zasejc něco chytim :D) bude ještě plno :)

Tak a tady jsou fotky, kterýma tenhlecten článek uzavírám :) Mišulí, kdybys zaznamenala, že jsem na něco důležitýho zapomněla, napiš :D

 

Tak se s vámi loučím, teda spíš s Mišulí, co si to určitě jako jediná dočetla, nebo jako jediná vůbec četla :D

MissH

Read more...